Změna plánu
Velká rada rozhodla, že dost bylo dovolené a je třeba se vrátit domů, kde nás již jistě všichni postrádají a vůbec. Ukázalo se, že není úplně jednoduché paní domácí, jinak jistě velmi vzácné ženě, která však vládne pouze mondarijským nářečím staré galijštiny, vysvětlit, že odjedeme o den dříve a navíc v 10. Nakonec vše dobře dopadlo, i když ne přesně na čas.
Pamplona
Abychom si nějak vykompenzovali dřívější odjezd, vzali jsme to oklikou přes prastaré město Pamplona, jedno z baskických středisek. U nás v Čechách se o ní ví snad jen to, že tam v červenci býci honí v ulicích dobrodruhy, to my jsme si dočetli i něco málo víc o tomto prastarém městě (jako tady skoro vše - římské kořeny, množství království...vydržela i nájezdy Maurů, pozůstatky veliké citadely (koncept ukraden z Josefova, soudím) ...) ještě před cestou a dobře jsme udělali. Jestli galicijština je řekněme srozumitelná (písmenka se skládají ve slova, která lze přečíst a snad i vyslovit a někdy lze tušit, jaký mají význam), o baskičtině toto rozhodně říci nelze a v podstatě jsme se ztratili.
Navíc se jaksi přihodilo, že ve městě právě probíhala jakási slavnost, naštěstí bez býků, pouze s jakými si figurinami, vášnivou dechovkou a obrovským množstvím bubnů všeho druhu. Staré město skutečně žije, dokonce jsme měli občas pocit, že my to teda nepřežijeme. Do toho se na nás vrhaly místní krásky a krasavci a všichni si dělali selfíčka s Najtem, byl z toho modelingu úplně grogy.
Našli jsme katedrálu; trochu připomínala řekněme zdejší pochutinu - jedlý kaštan. Zvenku neuchopitelná (a navíc dost nehezká) stavba, jíž prostě natloukli při nějaké z rekonstrukcí a udělili z ní obludu. Uvnitř však velmi pěkný prostor (kdybych já uměl líp fotit a aspoň trochu víc času na to měl), překrásná stříbrná madona v místě, kde bývají oltáře, cizelované alabastrové mauzoleum navarského krále a královny ... několik velmi zdobných pobočních kaplí; patrně místní produkce, ale velmi pěkná. Stálo za vidění.
Z města jsme v podstatě museli prchnout, protože ten hluk se nedal vydržet a Najt už začínal být alergický na foťáky.
Epilog
Po 28 hodinách přesunu jsme doma. Nelitujeme ani minuty, oněch 9800 km rozhodně nebylo ztracených. Něco jsme viděli, něco zažili. Myslím,že to stálo za to.