Salamanca
Naprosto neběžně se smíme prospat, někteří dokonce až do 6:30, kdy vstával Najt. Poprvé snídaně probíhala v atmosféře plné porozumění a v ovzduší plném klidu a míru. Nespěchali jsme, nev Jindra sdělovala, že Salamanca je stejnak nejhezčí v noci. Máme to cca 10 minut do města, fakt nespěcháme.
Protože jsem už jednou okolo jeli, ta hromada kamení, jež je katedrálou, nás z počátku nešokovala. Po přiblížení už to bylo horší a počet fotek jasně signalizuje, že se nám městečko zalíbilo a nemohli jsme se urvat, ani na oběd jsme včas nedorazili. Nejen z venku, ale i z vnitřku je dvojkatedrálí převelice zdobné. Místy to spíše vypadá jako velmi pečlivě vybavené pohřebiště, tolik různých náhrobků na jednom místě hned tak k vidění není.
Ciudad Rodrigo
Po velmi chutném obědě (Iva se fakt vynasnažila) se výprava štěpí na poflakující se ženy a zbytek, který vyráží do prý nejkrásnějšího městečka v kraji - Ciudad Rodrigo. Je to taková gotická pevnost, jak ten kostel vyšvihli, tak stojí, místy značně ošuchán, ale o to více se jeví autentickým. Okolo starého města je fortifikace jak kolem Josefova, jen krapet starší, tato zadržovala mohamedány. Uvnitř města sice asi lidé bydlí, ale před námi se ukryli. No navíc řada objektů má cedulku "na prodej", ale my jsme zrovna neměli drobný.
Hledali jsme hospdku, kde bychom konečně ochutnali slavná španělská tapas, ale nebylo nám dáno, přece jen siesta je siesta a nikde ani noha pořádně. Tudíž lze konstatovat, že ani po deseti dnech intenzivního zkoumání iberského života tapas neznáme.
Baráček
Jen pár fotek k dokreslení, kde 4 noci bydlíme. Zahrada je snad nejhezčí součást, domek trochu vybydlen.