Ávila
Hnedle po ránu bezmála za tmy pokryti jinovatkou vstupujeme do rodného města sv.Terezy - Ávily. Město v podstatě ještě spí, obchody zavřené, katedrála jakbysmet. Sháníme bagety, neb snídaně byla již poměrně chudá; podaří se to až při odchodu z města.
Spolu s výpravou domova důchodců se prodíráme do katedrály, jeví se nám jako dost čistá a románská, ovšem průvodce si trvá na gotice. Originál El Greca se mi nepovedlo vyfotit, ale nějaké drobnosti z vnitřku katedrály vidět jsou. Každopádně návštěva za ta €3 stojí, moc pěkný prostor.
Segovia
Přesouváme se do Segovie, města známého především akvaduktem (čistá římština bez malty a hany) a pitoreskním hradem - alkazárem - dle kterého i Disney maloval Sněhurčin hrad. Katedrála překrásná, vnitřek jsme ovšem vynechali, neb čas a počet kroků nás silně omezuje. Kdyby tu nic jiného neměli, tak aquadukt stojí za návštěvu. Není mi úplně jasné, co na tom opravovali v rámci přihlášky do seznamu UNESCO, ale seskládané kamení bez malty drží jak helvetská víra a je půvabné.
Alkazár je asi trochu zklamáním, ale možná už je to z celkového přesycení. Vyumělkovaný hrad vypadá tak trochu jako Neuschweistein, věžičky, čančuličky... Ale je obrovský, měřeno našimi hrady.
Coca
Poslední zastávka je u hradu v mudejárském stylu, kombinace maurské a gotické architektury vyrobila cosi velmi nezvyklého. Mnoho se tu nedočteme o historii místa, zdá se, že hrad, jakkoli velmi starý, stojí na místě ještě staršího opevnění, ale víc nevíme, netušíme ani, kolik bitev vydržel a zda vůbec byl v boji. Ale je krásný, lze-li to říci o pevnosti.