Já to teda vyzradím už teď, i když je to předčasný. Všichni se v prosinci těší na Vánoce a Mikuláše, ale nejdůležitější je zítřek! To má Yoda narozky! A taky Yuki a Chuck a Yesterday a Yonáš.Blbý je jen to, že to nemůžeme oslavit pospolu.
Jinak týden v celku standardní, zima až praští, ale panička už si zvykla a tak krom neděle v Karlově chodím bez kabátu. Tak trochu vybočující byla procházka kolem kapličky, protože prostě byl ten sníh úplně první sváteční a pustili mě běhat, protože tam moc lidí nebylo, vlastně žádný. Pak už jsm ese při vycházkách dost krotili a chodili jen standardní krátké trasy, navíc páník nešika furt různě padá a musíme na něj čekat a prostě je to vlastně taková dost nuda. A skoro furt na tý šňůře, to mě taky tolik nebaví, i když jsme potkali párkrát nějakého toho psíka a já občas na černý trochu brumlám a asi je lepší, že ten motouz mám, i když by mě zajímalo, jak by páník s těmi svými vrklátky ustál můj útočný skok. TO bychomse všichni asi nasmáli, počítám.
Dneska mě vytáhli poo ven, že jako udělám fotky na tu zítřejší slávu. Tak jsem jim to pěkně zkazil, ať mají vztek, ne a ne a nebudu běhat a pitvořit se a poskakovat, jak oni si písknou. Nejsem žádná modelka, navíc jsme furt hladovej. Jsem celkem zvědav, co mi daj.
Psáno 2.12.2023

Ne, nic se nedělo, celý týden byl tuctově nudný, snad až na ten konec. Nedělní procházka RUprechticemi prostě nikoho nenadchne. Jednak teda na svodítku, jednak pořádně počuchat jednoho nenechají a honící se psíci na cvičáku mě taky nesměli zajímat. Tak proč taková vycházka, žeju. Mám pocit, že furt sněžilo, a do toho páník šteloval to nové topení, co se jmenuje tepelné čerpadlo (nevím teda, kde se tam to slovo tepelné vzalo) a já se teda tisknul k radiátoru kdykoli to jen šlo. Ven jsme občas zašli, ale že by to bylo moc, to rozhodně nikoli. Jen ve středu ráno jsme vítali slunko v lese (to vlastně bylo v tomto týdnu jediné slunko) a pak hned paničku na zbytek dne šoupli na pracoviště, a to bylo asi nejpěkněji. A nechali mě pelášit sněhem trochu, ale mnoho stejně ne.
Největší radost přišla dnes, protože včera večer přijela hOlinka a tak jsme dnes aspoň Javorák obešli. Počasí nepěkný, ale výlet jo. Jen teda nevím, proč se musí dycky čekat na nějaký hosty, abychom se trochu protáhli, jakobychom nemohli sami taky na pořádnej výlet.
ještě bych měl zmínit jendu novou věc. Ukázalo se, že začínám být dost dobrej v kradení. On totiž strejda Panel nechává věci tak nějak na ráně a já mu je přenáším. Dosud jsme kradl jen páníkovi pantofle a paniččiny bundy a rukavice, ale teď se mi povedlo šlohnou mu i klíče! Ten se vztekal panečku, když je hledal, moc se mi to vydařilo. Budu na sobě ještě pracovat, teď to potřebuju dotáhout až do tvaru, že na ztrátu přijdou až třeba druhý den. A musím ještě vymyslet, kam lup nenápadně ukládat, v tom mám taky ještě rezervy. Ale je fajn, že jsem aspoň v něčem lepší jak Najtík.
Psáno 9.12.2023

Není o čem psát. Můj vývoj ustrnul, neb se pohybuji jen mezi čtyřmi stěnami (no, víc jich tu je asi), s páníkem kontroluju tepelný čurpadlo, aby konečně topilo, pokud teda je páník doma, neb furt někde trajdá. A pak nevychází čas na pořádnej výlet, s paničkou totiž chodíme jen do sídliště, ona se sama do lesa nejspíš bojí. A tak můj vybroušený ostrovtip a mistrný intelekt pomalu zahnívá v nepodnětném prostředí. Kupříkladu hnedle v neděli jsme byli v Sedmihorkách. Jeden by řekl, že by to mohlo být pěkné, ale asi jsme nějak divný, protože jsme tam prostě byli úplně sami. Takže evidentně je to prostředí utlumující, jnak by se tam samozřejmě lid jen hrnul. Pak třeba v úterý jsme byli okouknout letiště Hradčany - no co vám budu povídat, byli jsme tam sami. Hradčanské rybníky jsou zřejmě naprosto nepůvabné, o ostatní přírodě ani nemluvě, jinak bychom tam jistě nebyli sami... Mí lidi mě prostě vodí jen do takovýchto depresivních končin, jako nakonec po ostatní dny v týdnu. Dovolám já se nějaké radosti v tom trudném žití? Chudák já.
Psáno 16.12.2023

Teda todle byl týden, z kterého se budu rok léčit. Todle by malým psíkům neměli lidi dělat, i kdyby se sebepřátelštěji tvářili. No dobře, i já jsem si udělal čárku v soupisce provinění, ale na ně nemám. A přitom to začalo nenápadně, ba dalo by se říct nadějně. V neděli jsme vstali za tmy (to mi neva, to dělám běžně, i když tu jsou někteří, co žehrají) a vyrazili na Balt. Pokud se tomu někdo divíte, tak se nedivte, Todle je docela normální rodina, prej. No a tam v lísku pláže jsme trochu cuknul páníkem a on zaryl nos a foťák do písku. A z druhý strany si ten foťák zaryl do žeber. Nesměl jsem se smát nahlas, dobrý to bylo.
Pak ovšem nastalo utrpení. Každý den tu nějaké dělnictvo vrtalo, tlouklo, po střeše běhalo... myslel jsem, že s tím čerpadlem tyhle hrůzy skončily, ale ono ne! My si děláme ještě elektrárnu! A já to mám všechno hlídat? A kontrolovat, jestli správně zapojili nuláky? To si tady asi někdo dělá legraci, že. Kdyby mi aspoň dávky do misky zvětšili, vždyť kolik já mám takhle přesčasů, to nikdo nespočítá. Začínali vždycky ráno a dělali do noci! Na to konto se prakticky nechodilo ven, protože nebyl čas.
Trochu změna byla tuším ve čtvrtek, to jsme šli hledat větve. No, nedivte se, tady roste jehličnanů prná zahrada, ale na větve chodíme do lesa. No aspoň jsem se proběhl trochu, ne moc. A větví jsme našli, až se babička štěstím málem rozplakala. Tak jsem ji musel krapet utěšovat, na to já jsem machr.
Dneska jsme konečně oběhli trochu delší kus, protože už tu elektriku vyrábíme a páník má pokoj. A navíc nasněžilo, krásný to v lese bylo i přes všechny hrůzný zprávy. Máme barák úplně vymydlenej a na něco se čeká. Matně vzpomínám, že vloni to taky nějak takhle bylo, ale nemohu přijít na to, oč šlo. Asi někdo přijde, hlídám.
Psáno 23.12.2023

Ano, je to tak - konec roku je pro mne převelice náročný, protože mám na starosti podstatně víc lidí než obvykle, navíc někteří jsou poměrně nevyrostlí a tedy potřebují podstatně více péče. Tím pádem nevychází čas na nějaké procházky, přitom právě ty já mám nejraději Navíc ve svátečním čase panička očekává venku podstatně více cyklistů, turistů, houbařů, malých dětí, běžců, milenců a co já vím čeho, pročež se z vodítka prostě nehnu. A přitom já jsem už tak mocne vycválanej, jen občas mi to cuká hlavou a nohama, když vidím zbytečně se courající srnku apod. Naposledy jsem se vydal na kratší výklus při cestě na Kráskou vyhlídku kousek od Chrastenského vodopádu.Tím jsme si splnili povinné vydání nabytých kalorií na Štěpána. No a pak už se vlastně nedělo skoro nic, jednak proto, že jsou líní, jednak i proto, že furt pršelo. A tak jsme jen kratičce courali kolem Žuláku případně u nás v lesíku, pravda, některé pohledy barevně či jinak byly zajímavé, ale bylo to hanebně krátký. A málo do kopce, pravil páník. Ale on má nejmíň co mlčet, protože ho bolej od Ježíška záda a sotva leze a když už leze, skřípe těma novejma zubama.
Jo, excelentní výprava se nám povidla do Brniště. Původně jsme páníkovi měli splnit sen vylézt na Tlustec, ale z toho prostě sešlo, protože jak pravím, je porouchanej. No a navíc se ukázalo, že na Tlustec nevede žádná rozumná cesta a vůbec. Tak jsme to trochu prochodili okolo a nebylo to vůbec špatný, zvlášť teda sochy mě uchvátily. Ale nebylo to do kopce, takže zase špatně.
Dnes čekáme příjezd strejdy s tetkou, bude asi velká porada, kam zítra. TO už se sem asi nevejde, protože jak známo - zítra je Silvestr, to se slaví a nepíše. Tak uvidím, jeslti to sem dohodím a nebo budete napnutí do ledna, jakou krásnou výpravu absolvujeme. Každopádně teď se na to musím nachystat v klubíčku u radiátoru.
Psáno 30.12.2023

P.S. No a samozřejmě ještě Silvestrovská výprava. Ale teď už fakt musím (umejt, převlíknout, vyleštit sklenice...)