Veterinární předpisy a cestování

Pokud je zvíře členem domácnosti, může ho život s páníky zavát i za hranice. Ať už na chvilku výletovou příhraniční, chvíli delší dovolenkovou, nebo i na dobu dlouhou...

Ne každého baví prokousávat se směrnicí EU o cestování se zvířaty (ES č.998/2003), tak se pokusím shrnout nejdůležitější informace. Co budu dál psát, se týká cestování s psem, kočkou či fretkou. Koně, papoušci, hlodavci, králíci či jiní mazlíci mají předpisy jiné.
K cestování po zemích EU  nám stačí  pas se záznamem o očkování proti vzteklině a „podepsané“ zvířátko. Stejně jednoduché předpisy platí i  v „odloučených“ místech unie – jako je třeba Grónsko, Reunion, Fr. Guyana či Gibraltar... a také  ve „spřátelených zemích“ Andoře, Švýcarsku, Chorvatsku, Islandu, Lichtenštejnsku, Monaku, Norsku, San Marinu a ve  Vatikánu. Pozor! čtyři státy unie mají předpisy přísnější. Jedná se o Velkou Británii, Irsko, Maltu a Švédsko.
„Psí cestovní pas“ (musí mít náležitosti stanovené onou směrnicí) vám vystaví skoro každý veterinář, dnes se  používá jako běžný očkovací průkaz.  Očkování proti vzteklině musí být v pase správně zapsáno, potvrzeno veterinářem. Po prvním očkování musí uplynout před překročením hranice alespoň 21 dní, pokud už v dalších letech neprošvihnete správný datum přeočkování, tak můžete přes hranice kdykoli.
Označení psa je předepsáno čipem (podle norem ISO 11784 a ISO 11785). Stále ještě platí výjimka pro tetované jedince zapsané v plemenných knihách (tedy s PP), pak ale tetovací číslo musí být dobře čitelné.
Možná vás to překvapí, ale očipovaného psa a jeho pas s sebou je potřeba i při turistických výletech v příhraničí. Naše známé takto kdysi „přepadli“ němečtí celníci v lese na turistické trase v Lužických horách. A měli i čtečku... (známí měli vše v pořádku). Od té doby si to vždy kontroluju – a proto vloni na Ojbíně jedině Beta měla s sebou pas... Páník měl občanku alespoň v autě na parkovišti, ale já zapomněla všechny svoje doklady doma.
Různá je situace s převozem zvířecích miminek. Do řady států se vozit nesmí (až když jsou naočkovaná plus požadovaná lhůta 21 dne od očkování...), někam je dovoz neočkovaných miminek povolen (tedy z těch nahoře vyjmenovaných států), a jinde se musí speciálně žádat o výjimku. Zase je aktuální seznam k dohledání na webu státní veterinární správy.
Přes hranice jsme jeli s dogama mnohokrát a nikdy nikde psí pas nekontrolovali (a to jsou v autě dogy k nepřehlédnutí). I když letos do Itálie byly kvůli zasedání G8 přísné hraniční kontroly, tak policisté naše doklady chtěli a kontrolovali, Betky pas je nezajímal...
Ještě před deseti lety byla cesta do Anglie  (Irska, Švédska, Malty) se psem utopií. Každý – bez výjimky – musel podstoupit 6 měsíců dlouhou karanténu v předepsaných karanténních stanicích. A ta se týkala i psů, kteří z Ostrovů pocházeli. Jedním z nejhorlivějších bojovníků pro zrušení těchto přísných předpisů byl bývalý velvyslanec Británie ve Francii. Své vlastní psy zanechal po skončení funkce hospodyni v Paříži a s rodinou za nimi jezdili na návštěvu...
Vše je dnes naštěstí jinak. Ale protože se jedná o státy, kde se vzteklina nevyskytuje, tak mají pochopitelně obavy z jejího zavlečení a mají specifické požadavky. Ten základní je test na hladinu protilátek proti vzteklině v krevním séru. Krev musí nabrat veterinář, který k tomuto úkonu má povolení (skoro každý), krev se musí testovat ve schválené laboratoři (u nás jen Státní veterinární ústav  Praha-Lysolaje)
Vlastní zkušenost – Betce paní doktorka nabrala krev (Beta je vzorná a paní vetka šikovná), krev se odeslala „veterinárním svozem“ do Prahy a do týdne jsme měli doma poštou příslušný dvojjazyčný certifikát s modrým kulatým úředním razítkem. Pokud vás zajímá cena – odběr krve včetně předepsané zkumavky 250,- Kč, test na dobírku 1390,- Kč (ceny - říjen 2009) Zkontrolujte si všechny údaje na certifikátu – musí souhlasit i dlouhatánské číslo čipu (tady tetování neplatí)!
Výsledek testu musí být zapsán do pasu a potvrzen veterinářem. Ale Dede se setkala s tím, že na hranicích požadovali i originální certifikát, takže doporučuje vozit ho jako přílohu k pasu s sebou.
Ale přes hranice Británie, Irska či Malty (u Švédska čekat nemusíte),se můžete vydat až dlouho po té, co zvířátku necháte pustit žilou. Protože co kdyby protilátky v krvi nebyly z očkování, ale z nákazy... Pokud tedy zvíře přežije následujících 6 měsíců, tak je jasné, že vzteklinu nemělo, že protilátky vznikly očkováním a teprve pak si můžete zabalit věci na cestu. Když od provedení testu neprošvihnete nikdy termín  přeočkování, tak se test nemusí opakovat a platí po celý život zvířete.
Kromě krevního testu musíte mít také zvířecího spolucestujícího odčerveného a ošetřeného proti klíšťatům. A zase ne jednoduše Musí to provést veterinář v přesně stanoveném čase před překročením hranic (u Británie 24 – 48 hodin) a předepsanými přípravky (třeba protiklíšťové obojky nestačí) . A opět vše musí být zapsáno veterinářem do  pasu a orazítkováno.
A co když vyjedete ještě jinam? Mimo Unii a „okolí“? I na to pochopitelně existují předpisy. Na stránkách státní veterinární správy je přesný seznam zemí, odkud můžete bez potíží zvíře dovést. Platí stejné podmínky – tedy pas a ve správný čas oočkované zvířátko.  Na seznamu je řada států – třeba Rusko, USA, Bosna a Hercegovina, Austrálie, Japonsko...
Ale pokud jméno státu na seznamu nenajdete (seznam se různě mění!!), pak je také povinný test na protilátky... A to i pro opětovný návrat spolucestujícího mazlíka. Takže pozor, pokud se vydáte třeba za sluníčkem na pláže v Albánii, můžou vám při návratu do Chorvatska na tři měsíce zavřít psa do karantény – pokud nemá v pase předem zapsaný výsledek  testu na protilátky.
Pokud však test uděláte v EU ještě před odjezdem, můžete vyjet iu vrátit se ihned (tříměsíční lhůta v tom případě neplatí).
U států mimo EU je taky třeba zjistit, jaké podmínky mají pro vstup psů (koček, fretek) na svoje území. To, že smíte bez potíží dovést psa od nich sem, neznamená automaticky, že  ho můžete vyvést tam.
Když to po sobě čtu, tak mi připadá, že je to pěkný guláš. Ale v zásadě z toho vyplývá, že pokud jezdíte jenom k sousedům, tak stačí čip a očkovací průkaz. Pokud chceme za Kanál či na Sever, musíme včas nechat udělat krevní test a ve stanovené době před odjezdem dojít na veterinu – vyplnit správně pas a odčervit a odklíšťovat. 
A pokud chceme i do trošku dobrodružnějších destinací – ať už na dovolenou či pro výstavní tituly, pak nás ten krevní test taky nemine a je dobré se informovat na příslušném konzulátu na podmínky dovozu psů do té které země. 
A ještě jedna neveterinární poznámka – bohužel řada zemí má i specifické předpisy o chovu a držení některých plemen. Takže pokud máte kámoše, který nosí nálepku „bojového“ plemene či tak vypadá, tak se taky raději informujte včas a předem.

www.svscr.cz

Xerxová, 18.10.2009