Jak se dělí psi ?

Různě – na čistokrevné a voříšky, na psy jedlé i nejedlé, na trpasličí, malé, střední, velké i obří, na nahaté, hladkostrsté, hrubosrsté i dlouhosrsté, na zlatíčka i čokly... Jak je to oficiálně?
Plemen psů je více než 400. To je hodně a tak se dělí do menších skupin. Jinak se dělí pejsci v Americe či Anglii, jinak u nás. To někdy způsobuje solidní zmatky – hlavně když se čerpá z doslovně přeložené kynologické literatury.
Čeští kynologové jsou prostřednictvím Českomoravské kynologické unie (ČMKU) členem Mezinárodní kynologická federace FCI (Federation Cynologique Internationale). Sídlí v Belgii a byla založena v roce 1911. Tudíž u nás platí dělení psů do 10 skupin podle FCI.

  1. Psi ovčáčtí, pastevečtí (kromě švýcarských salačnických psů)
  2. pinči a knírači, dogovití psi a švýcarští salačničtí psi
  3. teriéři
  4. jezevčíci
  5. špici a primitivní plemena
  6. honiči a barváři
  7. ohaři
  8. retrívři, slídiči a vodní psi
  9. společenští a doprovodní psi
  10. chrti a příbuzná plemena

Na první pohled to vypadá přehledně. Společenští pejsci? To jsou určitě ti maličtí... třeba joršír, nebo ten klepací ratlíček nebo roztomilý americký kokřík... Omyl – jokšír je přeci teriér a tedy žádná devátá, ale třetí skupina. A ten ratlíček se správně jmenuje malý hladkosrstý pinč a tudíž patří zařadit do dvojky ke Kosatce Betce. A americký kokršpaněl patří ke svému příbuznému anglickému kokršpanělovi pěkně do loveckých slídičů osmé skupiny. Jasně – teriér patří k teriérům – proč se tedy boston teriér či tibetský teriér zabydleli v devítce??
Ještě větší guláš je v psech pasteveckých – je kavkazký ovčák ovčácké či pastevecké plemeno? Nebo takový středoasijský pastevecký pes? Rozum by říkal, že ano – ale oni patří do největší (a nejrozmanitější) druhé skupiny. Ale jejich kamarád – jihoruský ovčák, či maďarský obr komondor do té jedničky náleží.
Ani chrti – kteří by vypadali jako poměrně uzavřená společnost nejsou bez přeběhlíků. Ibizský chrt či sicilský chrt se k ostatním chrtům neznají a patří mezi takzvaná primitivní plemena do páté skupiny. A tak snad jen jezevčíci mají ve své skupině pořádek – protože mají skupinu sami pro sebe.
Navíc ještě existují neuznaná národní plemena. U nás je to třeba pražský krysařík, chodský pes nebo český strakatý pes. Ale taky třeba americký pitbulteriér či moskevský toy teriér. Tato plemena nejsou uznána FCI a tak třeba na mezinárodní výstavě nemůžou získat titul CACIB. A skoro každý stát má takových plemen několik.
Aby mohlo být nové plemeno mezinárodně uznáno, musí splňovat řadu kritérií – dostatečný počet nepříbuzných jedinců, vzhledově i povahově ustálený typ, a hlavně to chce i slušné zákulisní vyjednávače.
A že to s uznáním plemen není vůbec jednoduché si můžeme ukázat třeba na bílém ovčákovi – v chovu německých ovčáků je bílá barva nestandardní. Ale v USA  i Kanadě byli tito psi poměrně populární a začali jim tam zakládat samostatné kluby. Tak vzniklo národní plemeno a ještě před pár lety se v Čechách vystavovalo jako americko-kanadský bílý ovčák. V Evropě se hlavně Švýcarsko zasloužilo o jeho uznání – a tak světe div se –  na výstavě se dnes potkáte s bílým švýcarským ovčákem.
A jak se dělají psí kusy? Tedy jak z jednoho plemene udělat dvě? Na to jsou specialisti za mořem... tak dlouho pomaličku mění vzhled plemene, až je na hony vzdálený původnímu (a závaznému) standardu. Proto máme anglického i amerického kokršpaněla nebo akita inu a americkou akitu.
Prostě vyznat se v psích plemenech není vůbec jednoduchá záležitost. A je to stále živý, měnící se systém.
Proč to píšu – hlavně pro ty, kteří se chtějí vydat na psí výstavu a doufají, že se tam potkají se svým oblíbeným plemenem. A na to si musí dát pozor. Velké výstavy (pro všechna mezinárodně uznaná i národní plemena) jsou vícedenní. Tedy většinou se polovina pejsků vystavuje v sobotu a polovina v neděli. Ale třeba v Olomouci už se vystavuje od pátku – po celé tři dny. Malé oblastní výstavy zase většinou nezahrnují pejsky lovecké. Ti mívají častěji speciální výstavy loveckých plemen. Také oblíbení němečtí ovčáci mají často své vlastní výstavy.
Takže chcete-li se vydat za pejskem svých snů, zjistěte si, kdy se bude prezentovat. Oni i ti ostatní jsou krásní, ale pokud se třeba chcete podívat na rodiče svého vysněného pokladu, tak abyste je opravdu uviděli... Zkušení pejskaři vědí, že v sobotu se vystavují skupiny 3,4,5,6,7,8,10 a v neděli 1,2,9 a neuznaná plemena. Ale POZOR,  třeba v Budějovicích v říjnu to bude přesně obráceně!! (změna způsobená kolizí s výstavou v Rakousku).

Xerxová, 17.08.2008