Podzim přichází, suché větve se nebarví
Archiv
Po náročném výletě je samozřejmě možné zvažovat nějaký ten odpočinek, ale že to vezmou tak zgruntu, to jsem nečekal. Poprvé jsme se dostali ven ve středu! A to ještě páník rafinovaně nekontroloval baterku, takže vláčel ten svůj foťák zbytečně, protože bez baterky, jaksi, je to na nic. A k dovršení toho všeho začlo lejt, a to tak, že děsně. Takže i tak odfláknutou procházku lesem jsem změnili na fofrácký útěk. A tomu říkají zdravý životní styl.
A teď ještě s tou šušárnou. Páník se mi zvrhnul, furt něco krájí či louská a vylupuje a pak to slavnostně klade do té hučivé škatule. Po mnoha hodinách nicnedělání pak vysype slavnostně ten produkt do nějaké sklenice či pytlíku, někam uklidí a zase jedeme nanovo. Jakej tohle má smysl? Jo, kdyby se tam sušily třeba plátky kravičky, pro to bych možná měl pochopení. I když jak mi panička koupila tu sušenou kachnu, tak to teda bylo tak hnusný, že jsem to plival, až páník závistivě hleděl a kdyby nebylo přísného paniččina dohledu, možná by to zblajz.
Dneska se to povedlo trošíčku napravit, ale ještě to není ono, chtělo by to nějakou akcičku. Jasně, prošli jsme se lesíkem (nerostou), trošíčku jsem i poběhal, ale málo, prostě málo. No a teď, místo nějaký zábavy, budeme zase louskat...
Psáno 6.10.2018
Maloučko se to zlepšilo, asi šli do sebe. MOžná to taky souvisí s tím, jak je venku setrvale krásně. No jasně, je furt děsný sucho (šak on páník rád běhá s konví), ale svítí teplý sluníčko, já se povaluju na pelínku před obývákem a tvořím si vitamín D. V létě to nešlo, to se nedalo vydržet, ale teď je to akorát.
Jedna vycházka do lesíka a hned několik slušných obrázků, které dokreslují mou nádhernou figuru.
Největší překvápko ale přišlo ve čtvrtek, kdy se lidi sebrali a šli jsme výletovat už dopoledne, asi páníka v práci naštvali nebo tak něco; panička má dovolenou vlastně furt, páník skoro nikdy, proto ten údiv. Šli jsme na naprosto průzkumnou cestu na Krkavčí skály nad Křížany, dokonce jsme dolezli až ke kapličce Sv.Kryštofa (nikam mne nepřenesl, přitom zrovna to jsem potřeboval), děsně nám foukalo a panička co krok, to výhrůžka, že nám na hlavy spadnou všechny větve v polesí. Páník si vypnul sluchátko a byl úplně v klidu. No a pak ještě, když jsme se vrátili, odjela babička na vorkšop do Němec, no to mi neměla dělat, zase jsou snížený příděly piškotů.
Ovšem konec dobrý - všechno dobré. Přijeli trpaslíci a máme se tu moc dobře. Jen jsem z toho celej utahanej a musím hodně spinkat. Všichni tam musíme.
Psáno 13.10.2018