Jak roste doga Beta IX. – březen

Tak se páník tak dlouho Betce posmíval, že je prťavka, a že ji vrátí, až z ní asi vyroste mamut…

Naše holčička na necelých deseti měsících váží 60 kg a v kohoutku dosáhla „psí“ míru – 80 cm. A ještě stále si pomaloučku, ale jistě, přidává další a další centimetry.  Aronku už přerostla a začíná se překvapivě dotahovat na Xerdovy rozměry.

Její krásný černobílý kožíšek nám tento měsíc radost nedělá. Začal ji opouštět. Na všem tmavém je spousta bílých chlupů, a pro změnu na světlých věcech je jeden černý chlup vedle druhého. Opravdu vražedná barevná kombinace…. A to ji kartáčuji téměř každý den. Jak ji staré chlupy opouští, dostal černý kožíšek nahnědlý odstín – ale to je normální, že odumřelá stará srst ztrácí lesk i barvu.

Ale je tu ještě jedna zajímavá věc. Zhruba na počátku března jsme si všimli, že se jí na zádech vytvořil pás zvlněných chlupů. Jsou to vlnky na chlupech, plasticky tvarované, kůže pod nimi je zcela normální. Páník ihned vynalezl moravskou pugu (neboli pudldogu). V každém případě to není zrovna srst dle standardu. Necháme se překvapit, jestli se to změní při dolínání, nebo jestli zpudlovatí třeba celá.

Také se rozjela velká akce na srovnání křivých zadních tlapátek. Spousta mně známých majitelů dog mi říká, že Betí křivule jsou běžné, ale snad i proto, že Ara i Xerda měli i v době růstu vždy nohy rovné, jsme nečekali na zázrak a rozhodli se to řešit. A tak po konzultaci veterináře specialisty na dogy a veterinářů našich, začala Beta dostávat vápník s vitamínem C přímo do žíly. Má za sebou tři dávky, další budou následovat po zhruba třínedělní pauze. A výsledek je opravdu znatelný.

Nepotřebujeme rovné nohy pro výstavy, potřebujeme nohy, které budou zdravé, dobře stavěné, aby nosily obryni Betku bez potíží po celý její život. Protože malý psík s nemocnými klouby či zády jde nosit, jde mu pomoci na schodech, ale u velikého psa je to většinou problém konečný….

Naše puberťačka se taky mění svým chováním. Začíná být „samostatná“. To se projeví většinou tím, že štěká o pomoc…. „HAFFF tam něco jeeee?!? A nepatří to taaaamPaničkooo, páníkuuuu, dělejte s tím něcoooo!!“. A on jen ve větru vlající igelit ve křoví za plotem….  Dřív jí to bylo jedno, teď hlásí „problém“. Přitom venku se takových věcí nebojí, strach to není. Ozývá se i na lidi za plotem, když je tma. Také  to jí dosud bylo jedno. Teď začíná „hlídat“.

Lidi, pejsky, děti – vše miluje, pravda trochu divokým způsobem. Nelze její přízni nechat volný průběh, je ochotna porazit, oslintat, ulízat, okousat kohokoliv. A výchova ke klidu se moc nedaří. Mám někdy pocit, že je to zvířátko, které poprvé vyvedli ven…. Chvíli jde vzorně u nohy a najednou hop!! ….. je na délku vodítka v silnici…. To je na infarkt. Mine v klidu pět lidí….. a šestého chce políbit na tvář…..další infarkt…..

Mám strach, že nechtěně někomu ublíží u plotu. Plot je dost vysoký…ale když si někdo chce s Betkou popovídat, ona se nedá dlouho přesvědčovat. Lehce se odlepí od země a tlapy prosviští překvapené osobě kolem obličeje a přistanou na plotě…. Udivený chodec si s Kosatkou zírá z oka do oka a já jen doufám, že někoho těma tlapkama nepohladí po zvědavém obličeji.

Doma je konzervativec. Žádné změny nejsou žádoucí. Uřízli jsme jí u okousaného pelíšku opěradlo a opřeli ho o topení. Trvalo dva dny, než ho vzala na milost…. Nohy se jí sice hodně srovnaly, ale ke schodům se nechce ani přiblížit (co kdyby se tam náhodou zase smekla…). Venku lítá po schodech bez potíží. Když se přerazila o schůdek ze zahrady do obýváku, tak se taky tvářila, že už ji tam nikdo nikdy neuvidí – ale to ji poměrně rychle přešlo.

Kombinace temperamentního torpéda s opatrným hysterikem je děsivá. A ještě si s tím určitě užijeme….

Jinak je kontaktní, tulivá, hravá, milá, živá……ale taky paličatá, neposlušná, divoká, kousavá.

Venku ji nerozhází žádné počasí – sníh, led, déšť, mlha, bahno, sluníčko, vítr….všechno je fajn, všechno má své klady i zápory. Klidně bude na zahradě i v dešti – a nepřejte si vidět, jak pak vypadá, když se vrátí…. Toho bahna, co se vejde do jejích puntíkatých tlapátek, kolik vody umí vypít ten kratičký kožíšek….

Fyzicky je to obrovské těleso s velikými možnostmi (dosáhne kam potřebuje, na zadních už je zdaleka největší z rodiny, i její hmota se leckdy umí uplatnit), psychicky je to ještě nevyrovnaný štěníkovatý puberťáček.

Více fotek na www.drporkert.com/dogy

Xerxová ( Jindra Porkertová)